ጥሪት

noun noun
1. res quaestu partae, possessio, opes, bona, facultates, peculium
ጥሪት፡ ብዙኅ፡; ጥሪት፡ ክቡር፡; ብዙኅ፡ ጥሪት፡; ለጥሪትክሙ፡; ሕዝበ፡ ክህነት፡ ወመንግሥት፡ ውእቱ፡ ወጥሪት፡ ውእቱ፡; ዛቲ፡ ጥሪታት፡; አጥርዮ፡ ጥሪታት፡;